Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29
Našlo se kotě
30 1
Divadelní představení "Šťastné a veselé" ve sportovní hale
Co se děje o víkendu 1. - 3. prosince 2017
Hlášení pátek 1.12.2017 v 17 hodin
2
Dance Párty u Huberta
Co se děje o víkendu 1. - 3. prosince 2017
3
Mikulášská besídka
Adventní tvoření a zpívání
Co se děje o víkendu 1. - 3. prosince 2017
Hlášení neděle 3.12.2017 ve 13 hodin
Hlášení neděle 3.12.2017 v 16 hodin
4
Nové fotografie
5
Nové fotografie
6
Nové fotografie
Našel se pes!
7
Uzavření obecního úřadu
8 9
Co se děje o víkendu 9. a 10.12.2017
10
Co se děje o víkendu 9. a 10.12.2017
11 12 13 14
Nultá školička
15 16
Turnaj v karetní hře "PRŠÍ"
17
18
Zpravodaj 4/2017
19 20 21 22
PF 2018
Nový zpravodaj 4-2017
23
Vánoční bruslení
Co se děje o svátečním prodlouženém víkendu 23.12. - 26.12.
PF 2018
Hlášení sobota 23.12. v 15 hodin
24
Sváteční rozhlížení
Co se děje o svátečním prodlouženém víkendu 23.12. - 26.12.
PF 2018
Hlášení neděle 24.12. v 11 a ve 13 hodin
25
Co se děje o svátečním prodlouženém víkendu 23.12. - 26.12.
PF 2018
26
Co se děje o svátečním prodlouženém víkendu 23.12. - 26.12.
PF 2018
27
PF 2018
28
PF 2018
29
PF 2018
30
PF 2018
31
Silvestrovské sváteční rozhlížení
PF 2018
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Opatovický splav

Opatovický splav

Z obecní kroniky, 40. léta 20.stol. (text je opsán doslova, bez jazykových korektur):
Opatovický splav byl vybudován na suchu  Vilémem z Pernština. Tento chtěje zavlažiti písčiny 3 hodiny dlouhé a 1 ½ hod. široké mezi Opatovicemi a Semtínem, dal postaviti do toku labského nákladný jez a nad ním dal vykopati náhon či Opatovický kanál, na němž bylo zřízeno časem 32 mlýnů. Tento dosud zachovalý náhon, založený roku 1513 je 35 km dlouhý. Roku 1783-1787 byl zrušen starý od pradávna zbudovaný jez. Nový jez vzala voda a nynější dostavěl prostý mlynář Sokol. Náklad nad byl 129.575 zl. 21 kr.


U Opatovického splavu je nyní malé obytné stavení, kde bydlí Alois Kašpar, hlídač splavu (před ním jeho otec Josef Kašpar) má na starosti vyhrazovati vrata před velkou vodou, nebo když jely vory. Dále zapisovati 3krát denně stav vody a teplotu vzduchu.
Až do roku 1885, kdy byl postaven k Opatovicům přes Labe železný most, nad splavem se převáželo. V letech 1883 byl zde zaměstnán Josef Remplík, nyní hajný v pensi, který vzpomínky na splav nám často vypravuje.
Nad splavem byla pramice, na které se převážely vory i s koňmi. Platilo se z koně 6 kr. a 2 krejcary z osoby. Kromě toho byly loďky na převážení osob. Za převoz jedné osoby se brávalo 4 kr., z trakaře 4 kr., z nůše 2 kr. V zimě se led stále prosekával, až se také vypravuje, že se jezdilo na ledě. Dohled nad splavem měl správec Jan Helvinger. Peníze se jemu odesílaly a on je odváděl na ředitelství panství na Chvojně. Byl zde také hostinec a čepovalo se zde pardubické pivo. Byl hojně navštěvován. Sami občané vysočtí sem  docházeli, ač v obci byly 3 hostince. Také výlety a sokolské cvičení se zde konávala.
V roce 1897 budovy shořely a vystavěn byl zde menší domek pro hlídače a sláva splavu upadá. Na splavě každého roku se čekalo na tah lososů. Tito se objevovali u opatovického splavu z jara.
Vymršťovali se do vrat, kde tekla voda nejprudčeji a hleděli se dostati nad splav. Při tom byli chytáni. V době kdy lososi táhli, přicházeli ke splavu lidí, a dívali se kterak lososi snaží se „přeskočiti“. Bylo zajímavé, jak lososi opírajíce o ocas se vymršťovali. Několikrát musel opakovati, než se dostal do proudu a nad splav.
Při tom však většina lososů byla chycena do připravených sítí. Nyní však lososi se již ke splavu nedostanou, neboť četné překážky na Labi cestu Labem jim úplně zatarasily. Splav nyní osiřel. Pan Kašpar chytá ryby pod splavem do sítě a tak zásobuje časem okolí rybami. Za to však ku konci května splav ožije. Jakmile voda je teplejší, přichází sem spoustu lidí se koupati. I cizí sem přijíždějí na koupání, nejen na kolech, ale i auty.
V roce 1872 bylo chyceno nejvíce lososů, 124 kusů, v r. 1880 jen 38 kusů, v r. 1884 88 kusů. Vážili 7 – 9 ½ libry (libra 58dkg) největší 20 – 30 liber.
Veliký význam měl splav také pro plavení dříví z vysockých lesů. Vaziště vorů bylo nad splavem a také pod ním. I z ostatních panství plavilo se dříví.
Zajímavé, až vzrušující bylo když se vory pouštěly splavem. Když se otevřela vrata, stál plavec na prvním voru a vší silou opíral se o veslo. Jakmile vrata se otevřela, voda za velkého hukotu a šumu  řítila se vraty dolů a s ní vory. První vor pohroužil se i s plavcem pod vodu. Plavci chodívali do Vysoké do hostinců na nocleh.