Obecní vodovod

 První zmínka o vodovodu je v obecní kronice sepsané místním učitelem Vladimírem Církvou ve třicátých letech minulého století:

„Vodovod byl zřízen r. 1887. Z lesních pramenů na pozemku V. Jakoubka čp. 29 byla svedena voda do pěti nádrží přes pozemky J. Zelinky, Fr. Kráma a Fr. Voříška. Stavbu provedl Ing. Vaněk z Hradce Králové. Vodovod si vyžádal nákladu 1.200 zlatých. Od té doby byl již několikráte opraven a nádrže vyzděny a vybetonovány a opatřeny železným zábradlím. Vadou tohoto vodovodu je, že celé vesnici nestačí. Proto již delší dobu jedná se o stavbu nového vodovodu, který by byl napájeno vodou z pramenů od hájovny.“

Projekt gravitačního vodovodu byl zpracován v roce 1943, autorem byl Ing. Rudolf Kunc z Pardubic. Krásně a pečlivě provedená dokumentace se zachovala až do dnešní doby. Velký dík za to patří panu Františku Panchartkovi, který dokumenty zachránil před zničením a poté poskytl obecnímu úřadu.
Vodovod měl být napájen ze dvou pramenů, u hájovny a u písníku. Oba prameny jsou funkční do dnešní doby a donedávna si k nim jezdili pro měkkou povrchovou vodu akvaristé. Nejblíže je pramen u písníku (řečený také „V Olšince“), najdete ho na okraji lesa vpravo při cestě k bývalému písníku (skládce). Z cesty není příliš vidět, přestože je vzdálený asi 70 metrů. Pramen je sveden do obecní kanalizace a napájí i několik studní v obci.

V technické zprávě k projektu je uvedeno:

„Obec Vysoká nad Labem položená je na levém břehu Labe. Obec má regulační plán, který předpokládá rozrůstání, jednak po silnici směrem ke Hradci Králové, jednak ulicemi kolmými na hlavní ulici směrem z jihu na sever. Obec zásobuje se vodou ze studní, jejichž celkový počet přesahuje 100. Mimo toho se nalézají v obci 3 požární nádržky, které se zásobují vodou z prameniště zv. „Šutrovník“. Voda se vede rourami kameninovými a betonovými prům. 10 - 20 cm v celkové délce as 1.500 m. Voda ve studních dle udání místních obyvatel není dobrá, ve mnoha studních jest tvrdá, až na malé výjimky k užívání a pití nezpůsobilá. Velká část obce se zásobuje vodou z požárních nádrží a často této vody používá se i pro vaření. Pro pití donáší se voda z těch několika málo studen, kde je k vaření způsobilá a proto jsou obyvatelé odkázáni donášeti vodu i na hodně velké vzdálenosti na tzv. vahách. Spotřeba vody v obci byla spočítána dle počtu obyvatelstva v roce 1942 (794 občanů ) a podle počtu hospodářských zvířat před válkou (568 ks velkého dobytka a 539 ks malého dobytka). Celková spotřeba byla spočítána na 760 m3. Provedení řešení bude takto:  Jímání pramenů bude provedeno jak „U Šutrovníku“ tak i „U Hájenky“. Oba prameny se svedou do pramenních jímek.  Jímka „U Hájenky“ bude umístěná výše než přetok ve vodojemu, aby se zabránilo nerovnoměrnému odběru vody z pramenišť.“

Stavba vodovodu byla zahájena 26.11.1945, celkový náklad byl spočítán na 1 836 341 korun. Bohužel se během stavby projevil citelný úbytek vody z pramenů (z původních 0,84 l/sec byl pokles na 0,45 l/sec), takže stavba byla 11.5.1946 zastavena.
Další variantou byl vodovod výtlačný. Pod obcí, poblíž dnešní ČOV byla v roce 1946 vyhloubena 3,5 m hluboká studna.  Ani ta však nedávala dostatečné množství vody, proto bylo od pokračování projektu upuštěno.                             Jiří Horák